Ačkoliv se flexibilní pracovní doba a práce z domova zdají být běžným standardem moderní doby, nejnovější průzkum agentury Grafton Recruitment odhaluje překvapivou realitu. Většina kancelářských pracovníků stále čelí pevně danému režimu a postrádá benefity, jako jsou sick days, které by přitom firmám výrazně usnadnily nábor nových talentů.
Možnost pracovat z domova nebo si pružně organizovat pracovní dobu je dnes často vnímána jako nedílná součást kancelářských profesí. Nejnovější data ze zprávy Grafton Recruitment však ukazují, že realita na trhu práce je o poznání rigidnější. Více než šest z deseti zaměstnanců v kancelářích má totiž pevně stanovenou pracovní dobu, a to bez ohledu na to, zda zrovna sedí v budově firmy, nebo plní úkoly ze svého obývacího pokoje.
Náborová výhoda, kterou firmy často přehlížejí
V období, kdy se zaměstnavatelé neustále přetahují o talenty a na pracovní trh vstupují mladší generace s výrazně vyššími nároky na osobní svobodu, může být právě schopnost přizpůsobit se pracovním potřebám klíčovým faktorem úspěchu. Kdo nabídne lepší organizaci pracovního dne, ten získá ty nejlepší lidi. Podobně silnou zbraní při lovu nových posil mohou být i dny zdravotního volna. Ty má však v současnosti k dispozici pouze zhruba polovina administrativních pracovníků, přičemž jejich váha může v budoucnu ještě narůst v návaznosti na probíhající debaty o případném návratu karenční doby.
Práce odkudkoliv ještě neznamená svobodu
Zatímco home office se stal pevnou součástí pracovního života a podle průzkumu jej dnes alespoň občas umožňuje zhruba sedm z deseti zaměstnavatelů, samotná podstata flexibility se posouvá. Jak vysvětluje Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group, flexibilita už dávno není jen o tom, odkud člověk pracuje, ale především o čase a svobodě uspořádat si den podle vlastních potřeb. Flexibilní pracovní doba se pravidelně umisťuje v žebříčcích pěti nejžádanějších benefitů, přičemž by ji uvítalo plných 95 procent takzvaných bílých límečků. Realita je však taková, že ji má k dispozici pouhých 38 procent z nich.
Propast mezi tím, co organizace nabízejí, a tím, po čem lidé skutečně volají, tak zůstává velká. Přitom pouhé zavádění časové volnosti představuje pro firmy velmi snadný a finančně nenáročný způsob, jak okamžitě zvýšit svou atraktivitu na trhu práce, aniž by musely investovat statisíce do jiných opatření.
Dovolená je standard, zdravotní volno boduje
Zatímco tradiční pět týdnů dovolené už na uchazeče příliš nefunguje a firmy s ním musí počítat spíše jako se základním standardem – přestože ho má k dispozici přes 70 procent vysokoškolsky a více než 60 procent středoškolsky vzdělaných pracovníků –, opravdovou hodnotu mají specifické formy volna. Lidem pomáhají zvládat každodenní životní situace, což platí právě pro zmíněné sick days.
Podle Jitky Kouby nejde pouze o lákadlo pro nové tváře, ale o nástroj k budování zdravého prostředí v kolektivu. Pomáhá předcházet situacím, kdy lidé přecházejí nemoci, namísto toho, aby v klidu zůstali doma a vyléčili se. Vzhledem k diskusím o náhradě mzdy v prvních dnech nemoci se tak sick days mohou stát tím rozhodujícím prvkem, který odliší zaměstnavatele od konkurence možná ještě výrazněji než další týden dovolené navíc.
