Svět práce prochází tichou revolucí pod názvem microshifting, která umožňuje rozdělit si pracovní den do kratších bloků podle osobní energie a povinností. Po této formě flexibility volá většina zaměstnanců v zahraničí a obrovský potenciál má i na českém trhu, kde dosud rigidní pracovní doba často nevyhovuje rodičům ani pečujícím osobám.
Zájem o nový trend v oblasti flexibility práce, který se označuje jako microshifting, neustále roste. Podstata tohoto přístupu spočívá v rozdělení práce do kratších bloků podle aktuální energie, produktivity nebo osobních povinností. Zaměstnancům to přináší možnost mnohem lépe přizpůsobit celý pracovní den jejich skutečným potřebám. Větší kontrola nad tím, kdy a jak práci odvedou, by podle zjištění personální agentury Grafton Recruitment mohla pomoci zejména rodičům malých dětí a dalším pečujícím. Právě tito lidé totiž na českém trhu práce stále narážejí na nedostatek vhodných a dostatečně flexibilních možností. Podle zahraničních průzkumů by přitom tento způsob práce uvítaly zhruba dvě třetiny zaměstnanců.
Situace na českém trhu práce
České prostředí přitom není od tohoto moderního trendu nijak vzdálené, spíše naopak. Podle průzkumu Grafton Recruitment by flexibilní pracovní dobu ocenilo neuvěřitelných 95 % kancelářských zaměstnanců, avšak reálně ji má k dispozici jen 38 % z nich. Více než šest z deseti kancelářských pracovníků tak stále funguje v pevně stanovené pracovní době, a to zcela bez ohledu na to, zda zrovna pracují z domova, nebo přímo v kanceláři. Propastný rozdíl mezi mírou volnosti, kterou zaměstnanci požadují, a tím, co jim zaměstnavatelé reálně nabízejí, tak nadále zůstává velmi výrazný.
Realita versus pevná pracovní doba
Pevná pracovní doba stále méně odpovídá tomu, jak lidé v dnešní době svůj den skutečně využívají. Podle průzkumu společnosti Owl Labs si 59 % zaměstnanců v USA během tradiční pracovní doby běžně plánuje osobní schůzky a 38 % si v průběhu pracovního dne bere až hodinu na čistě osobní čas. Velmi podobná je situace také ve Velké Británii, kde si osobní schůzky v pracovní době domlouvá 51 % pracovníků a 41 % si během dne vyhrazuje až hodinu osobního času.
Microshifting přitom v praxi znamená, že pracovní den nemusí nutně probíhat jako jeden jediný souvislý blok. Člověk může část úkolů vyřídit hned ráno, během dne práci přerušit kvůli osobním či rodinným závazkům a později se k ní opět vrátit. Stejně tak lze ty nejnáročnější a na soustředění nejvíc náročné úkoly přesunout do doby, kdy je daný jedinec prokazatelně nejproduktivnější. Nejedná se přitom o zkracování pracovní doby ani o anarchii bez pravidel, nýbrž o chytřejší a efektivnější rozložení povinností.
Zájem napříč generacemi
Zájem o microshifting je výrazně vyšší než u mnoha jiných tradičních forem flexibility. V USA by tento způsob práce chtělo vyzkoušet 65 % zaměstnanců a ve Velké Británii dokonce 67 %. U mladších generací, tedy generace Z a mileniálů, se tento podíl šplhá až nad hranici 70 %. Ještě markantnější rozdíl se objevuje u lidí, kteří vedle své kariéry pečují o děti či jiné blízké osoby. Ti jsou podle dostupných dat ochotni microshifting vyzkoušet téměř třikrát častěji než ti zaměstnanci, kteří žádné pečující povinnosti nemají. K naprosto totožným závěrům dospělo také šetření personalistů ze společnosti Grafton Recruitment přímo v České republice.
„Microshifting může být zajímavý především pro lidi, jejichž pracovní den se přirozeně neobejde bez dalších povinností. Typicky jde o rodiče nebo další pečující, kteří dnes na českém trhu práce stále narážejí na nedostatek flexibility. Nejde přitom jen o komfort zaměstnanců. Firmy kvůli nedostatečné flexibilitě přicházejí o více než polovinu lidí, kteří se po rodičovské dovolené chtějí vrátit do práce. Právě možnost přizpůsobit si pracovní dobu může být jedním ze způsobů, jak tyto zkušené lidi na trhu práce udržet nebo je získat zpět,“ vysvětluje Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group.
Výhody pro firmy bez dodatečných nákladů
Zavádění flexibility přitom nepředstavuje pouze způsob, jak vyjít vstříc očekávání zaměstnanců, ale funguje také jako silný nástroj pro řešení potřeb samotných firem. Podle praktických zkušeností Grafton Recruitment jsou pracovníci mající přístup k flexibilním režimům prokazatelně méně stresovaní, vykazují vyšší spokojenost a dosahují lepší produktivity. Současně platí, že organizace podporující zdravou rovnováhu mezi pracovním a osobním životem mohou zaznamenat až o třetinu nižší fluktuaci personálu. Flexibilnější uspořádání práce tak firmám pomáhá nejen oslovit širší okruh talentovaných uchazečů, ale také úspěšně udržet stávající zkušené kmenové zaměstnance.
„Pro firmy přitom microshifting nemusí znamenat žádné náklady, je především otázkou organizace práce. Pokud to povaha pozice umožňuje, není nutné, aby všichni zaměstnanci pracovali ve stejný čas – důležité může být spíše nastavení období, kdy musí být tým dostupný, a jasných očekávání na výsledek práce,“ dodává na závěr Jitka Kouba.
