Společnost Fortinet varuje před hrozícími kvantovými útoky, které by mohly způsobit ekonomické škody v řádu bilionů dolarů a ohrozit kritickou finanční infrastrukturu. Rok 2026 byl proto vyhlášen Rokem kvantové bezpečnosti a experti vyzývají firmy k okamžitému jednání.
S rozvojem moderních technologií se otevírají nejen nové možnosti, ale také dosud nevídaná rizika. Podle varování společnosti Fortinet by mohl budoucí kvantový útok poskytnout útočníkům moc padělat digitální podpisy a získat neoprávněný přístup k historickým finančním datům. Odborné analýzy naznačují, že rozsáhlý útok cílený na kritickou infrastrukturu by mohl globální ekonomiku vyjít na biliony dolarů. Tato hrozba už přitom dávno nepatří do vzdálené budoucnosti, což potvrzuje i vyhlášení roku 2026 takzvaným „Rokem kvantové bezpečnosti“. Do osvětových akcí se zapojují také významní představitelé amerických institucí jako FBI, NIST nebo CISA, čímž podtrhují absolutní naléhavost tématu pro komerční sféru napříč všemi odvětvími.
Kvantové útoky jako přímé ohrožení byznysu
Zatímco dříve byla kybernetická bezpečnost vnímána spíše jako specializovaný technický obor, dnes se kvantové hrozby stávají přímým obchodním rizikem. Kvantové počítače disponují výpočetním výkonem, který dokáže spolehlivě prolomit tradiční kryptografické algoritmy. To zločincům umožní dešifrovat citlivé informace a zcela nabourat důvěryhodnost zavedených bezpečnostních modelů. Mezi nejpalčivější dopady pro firmy patří kromě úniků dat také citelné finanční ztráty, nečekané provozní výpadky a ohrožení cenného duševního vlastnictví. Tyto problémy zasahují přímo do samotného srdce fungování firem, nikoliv pouze do jejich IT oddělení.
„Únik dat zapříčiněný kvantovým útokem neznamená jen čelit regulatorním pokutám, ale způsobuje také velkou reputační a finanční škodu spojenou se ztrátou důvěry zákazníků. Většina firemních procesů – od dodavatelských řetězců přes finance až po lidské zdroje – závisí na kryptografickém zabezpečení, a narušená šifrovací infrastruktura může vést k rozsáhlému selhání systémů, podvodům a provozním výpadkům,“ varuje Ondřej Šťáhlavský, regionální senior ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu.
Ztráta konkurenční výhody a ohrožené bankovnictví
Kromě běžného provozu jsou v ohrožení také patenty, obchodní tajemství a proprietární výzkum. Pokud se útočníkům podaří dešifrovat duševní vlastnictví konkrétní společnosti, hrozí jí okamžitá ztráta konkurenční výhody, masivní finanční ztráty a citelné oslabení inovační kapacity na trhu. Do nejrizikovější skupiny přitom podle analýz Fortinetu spadají především finanční instituce.
„Banky a platební systémy se spoléhají na šifrování k ochraně transakcí a klientských záznamů, což z finančních institucí činí jedno z odvětví s nejvyšší expozicí vůči kvantovým hrozbám,“ doplňuje Ondřej Šťáhlavský.
Cesta ke kvantové odolnosti
Vzhledem k závažnosti situace Fortinet doporučuje organizacím, aby kvantová rizika začaly vnímat jako strategickou obchodní prioritu a nikoliv pouze jako rutinní IT projekt. Samotný přechod na post-kvantovou kryptografii je totiž procesem, který zabere řadu let. Odkládání nezbytných změn navíc dramaticky zvyšuje pravděpodobnost, že data zachycená v současnosti bude možné v budoucnu poměrně snadno dešifrovat. Pro budování spolehlivé kvantové odolnosti přímo v rámci síťové infrastruktury se doporučuje využívat tyto ověřené postupy:
- Post-kvantová kryptografie (PQC) s algoritmy schválenými organizací NIST pro ochranu dlouhodobě citlivých dat.
- Quantum Key Distribution (QKD) pro bezpečnou výměnu kryptografických klíčů s možností detekce odposlechu.
- Algorithm stacking, tedy vrstvení více kryptografických algoritmů pro vyšší odolnost.
- Hybridní režim, který kombinuje klasickou kryptografii s post-kvantovými metodami a umožňuje plynulý přechod.
