Svět kybernetické bezpečnosti čelí znepokojivému trendu, kdy se počet potvrzených obětí ransomwaru za rok 2025 vyšplhal na 7 831. Bezpečnostní experti varují před strategií sběru dat pro budoucí dešifrování pomocí kvantových počítačů, která ohrožuje klíčové sektory ekonomiky.
Neustále se rozvíjející svět kybernetické kriminality přináší stále sofistikovanější metody, jak napadnout firemní i státní struktury. Podle aktuálních zpráv společnosti Fortinet dosáhl počet potvrzených obětí ransomwaru v průběhu roku 2025 celkem 7 831 případů. Toto číslo jasně demonstruje, jakou rychlostí se kybernetická kriminalita industrializuje a jak agresivně dnes útočníci shromažďují a zneužívají citlivé informace.
Strategie sběru pro budoucnost
Součástí tohoto znepokojivého trendu je i novodobá taktika označovaná jako „sbírej teď, dešifruj později“, v angličtině známá jako harvest now, decrypt later. V rámci této strategie útočníci hromadně zachycují a bezpečně ukládají v současnosti šifrovaná data. Jejich hlavním cílem však není okamžitý zisk, ale vyčkávání na chvíli, kdy budou k dispozici dostatečně výkonné kvantové počítače schopné tato data prolomit.
Jak k tomu poznamenává Ondřej Šťáhlavský, regionální senior ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu: „Zatímco takzvaný Den Q může být ještě několik let vzdálený, hrozba kvantových počítačů pro zabezpečení dat je již tady. Útočníci hromadně zachycují a ukládají dnes zašifrovaná vysoce hodnotná data. Čekají, až budou k dispozici dostatečně výkonné kvantové počítače, které jim umožní tato data dešifrovat a získat z nich citlivé informace.“
Kdo je nejvíce ohrožen?
odborných odhadů lze očekávat, že kvantové počítače prolomí dnešní zavedené šifrovací standardy během následujících deseti let. Toto riziko představuje obrovské nebezpečí zejména pro organizace, které spravují a uchovávají data mající zůstat důvěrná po mnoho následujících let. Mezi nejzranitelnější oblasti patří finanční sektor, telekomunikační společnosti, obranný průmysl a státní správa.
Kromě zmíněných odvětví jsou vážně ohrožena také zdravotnická data a nejrůznější duševní vlastnictví. Tyto typy informací si totiž musí zachovat svou přísnou důvěrnost po opravdu dlouhou dobu, což z nich dělá ideální terč pro strategii sběru dat pro budoucí kvantové dešifrování.
Nutnost okamžité reakce a post-kvantové kryptografie
Společnost Fortinet ve svých doporučeních důrazně připomíná, že samotný přechod na novou post-kvantovou kryptografii zabere řadu let. Z toho důvodu je naprosto nezbytné začít s přípravnými pracemi s dostatečným předstihem, ještě než se kvantové útoky stanou běžnou každodenní realitou. Jakékoliv odkládání této zásadní technologické změny dramaticky navyšuje pravděpodobnost, že data zajištěná v těchto dnech budou v budoucnu snadno dešifrovatelná.
Pro budování potřebné kvantové odolnosti přímo v rámci stávající síťové infrastruktury doporučují odborníci aplikovat tyto technologické přístupy:
- Post-kvantová kryptografie s algoritmy schválenými organizací NIST, jako jsou ML-KEM, doplněnými o algoritmy BIKE, HQC a Frodo.
- Quantum Key Distribution pro vysoce bezpečnou výměnu kryptografických klíčů s pokročilou možností detekce případného odposlechu.
- Algorithm stacking čili vrstvení několika různých kryptografických algoritmů zajišťující celkově vyšší odolnost systému.
- Hybridní režim dovedně kombinující osvědčenou klasickou kryptografii s moderními post-kvantovými metodami, což usnadňuje plynulý přechod.
„Organizace, které pracují s dlouhodobě citlivými daty – například vládní instituce, finanční sektor, zdravotnictví nebo telekomunikace – si nemohou dovolit čekat. Přechod na post-kvantovou kryptografii je otázkou několika let, a proto je potřeba začít s přípravou už dnes. Jinak hrozí, že data zachycená nyní bude možné v budoucnu dešifrovat,“ uzavírá Ondřej Šťáhlavský ze společnosti Fortinet.
