Rekordní 13. ročník Prague Bar Show v Křižíkových pavilonech přilákal přes 4 500 odborníků z gastronomického byznysu. Klíčovými tématy setkání byla budoucnost craftového pivovarnictví a neustále rostoucí popularita nealkoholických pivních variant.
Pražské Výstaviště v Holešovicích se na konci března stalo dějištěm významné oborové události. Rekordní 13. ročník Prague Bar Show přivítal historicky nejvyšší návštěvnost čítající přes 4 500 profesionálů z gastronomického byznysu. Program nabídnul celkem 22 debat a přednášek na čtyřech stagích, kde vystoupilo 45 hostů z řad odborníků na provoz, legislativu, nápojové kategorie i technologie. Akce si dlouhodobě drží přísně B2B charakter, což znamená, že vstup je podmíněn profesním působením v odvětví a koncoví spotřebitelé se sem nedostanou. Mezi návštěvníky nechyběli majitelé, manažeři a zaměstnanci bister, kaváren, barů, restaurací a hotelů, ale také barmani, sommeliéři, baristé, nákupčí a distributoři.
Budoucnost craftového piva a jeho pozice na trhu
Jedním z nejdiskutovanějších témat byla budoucnost craftového piva. Debata reagovala na vývoj na Západě, kde se v poslední době restrukturalizují nebo dokonce končí i zavedené značky jako BrewDog nebo Rogue Ales. Podle dat z pokladního systému Dotykačka, která na akci prezentoval Vladimír Sirotek, tvoří malé pivovary v českém gastru objemově kolem dvou procent trhu a hodnotově se blíží ke třem procentům. Přestože počet nově vznikajících pivovarů dnes již stagnuje, jejich podíl na trhu nadále mírně roste.
Diskuze rovněž ukázala, že obor stále nemá jasnou definici pojmu craft nebo řemeslné pivo. Zástupci pivovarů Clock a Elektrárna z Prazdroje spolu s manažerkou pražského pivního baru Pult se shodli, že podstatnější než striktní dělení podle velikosti produkce je schopnost pivovaru nabídnout něco odlišného od klasického mainstreamového ležáku. Jak shrnul Michal Škoda z Elektrárny, úspěch dnes nerozhoduje o tom, jestli je pivovar malý nebo velký, ale zda dokáže sledovat aktuální potřeby zákazníků a adekvátně na ně reagovat.
Panelisté se shodli také na tom, že úspěch craftu stojí a padá s kvalitou obsluhy, komunikací a péčí o hosta, což má pochopitelně svou cenu. Craftové pivo nemůže stát padesát korun za půllitr, pokud má provozovna investovat do proškoleného personálu, širší nabídky kohoutů a pravidelné rotace pivních stylů. Z publika zazněl odhad Jiřího Daňka z pivovaru Libertas, že podíl malých pivovarů by ve velkých městech mohl v následujících letech dosáhnout až kolem třiceti procent, celorepublikově pak přes deset procent. Vladimír Sirotek toto číslo mírnil s tím, že desetiprocentní podíl je ve střednědobém horizontu tří až pěti let reálnější. Debata se dotkla i rostoucího zájmu o klasický český ležák v zahraničí, který představuje exportní příležitost, zatímco na domácím trhu tvoří ležák stabilních devadesát osm procent a zásadní posun se zde neočekává.
Nealkoholické pivo jako rostoucí fenomén
Druhá významná debata se zaměřila na nealkoholické pivo, které patří k mála rostoucím pivním kategoriím. Zatímco celková spotřeba piva v gastru meziročně klesá zhruba o pět procent, nealkoholické pivo mírně roste a jeho podíl na celkových prodejích se blíží deseti procentům. Pro srovnání, před osmi až deseti lety to bylo pouhých pět až šest procent. Růst táhnou především ochucené varianty vykazující dlouhodobě dvouciferný růst, kdežto neochucené nealko si drží stabilní pozici.
Dle dat Dotykačky dosahuje nealkoholické pivo nejvyššího podílu na prodeji v kavárnách a rychlém občerstvení, kde tvoří kolem patnácti procent, v klasických restauracích je to deset až jedenáct procent. Ondřej Roček z pivovarů Zubr upozornil na silnou roli mladé generace. Nealkoholické beer mixy jsou podle něj mimořádně oblíbené mezi mladistvými a mohou fungovat jako vstupní bod do světa piva, podobně jako dřív působila Coca-Cola nebo energetické nápoje.
Praktický pohled na věc přinesl Dan Hojdar z Vinohradského pivovaru, jenž jako jeden z prvních menších pivovarů investoval do technologie reverzní osmózy umožňující odalkoholnit pivo při zachování původní chuti. Investice v řádu jednotek milionů korun se vyplatila hlavně proto, že širší nabídka nealka otevřela pivovaru dveře i k prodeji alkoholického piva, neboť provozovatelé barů a restaurací preferují kompletní portfolio od jednoho dodavatele. Pivovar si stanovil interní strop na dvaceti procentech produkce, aby nealko nepřebilo jeho craftovou identitu. Rostoucí význam kategorie potvrzují i miliardové investice velkých hráčů jako Asahi či Carlsberg do vývoje nových nealkoholických nápojů.
Závěrem shrnul celkovou atmosféru akce zakladatel a hlavní organizátor Prague Bar Show Martin Kraut:
„Letošní ročník jasně reflektoval realitu nápojového trhu, který se mění. Lidé dnes nepijí víc, ale přemýšlejí nad tím, co a proč pijí. Roste důraz na kvalitu, zážitek a kontext, ne jen na samotnou konzumaci. Zároveň je vidět silný vliv mladší generace, která do oboru přináší nové návyky, větší otevřenost k low a no-alcohol kategoriím, RTD formátům i objevování nových chutí.“
Příští ročník Prague Bar Show se uskuteční 22. března 2027 opět v Křižíkových pavilonech na Výstavišti Praha Holešovice.
